Název

Kłodzko - Polsko 2015

Popis

Kladsko (polsky Kłodzko [kuodsko], německy Glatz, latinsky Glacium, Glacensis urbs), je okresní město na jihu polského Dolnoslezského vojvodství, centrum současného okresu Kladsko a historického Kladského hrabství. Město leží uprostřed Kladské kotliny na Kladské Nise. V roce 2013 zde žilo téměř 28 000 obyvatel.
První zmínka o městu pochází od kronikáře Kosmy, který jej nazývá castellum Kladsko a uvádí, že v roce 981 byl jeho majitelem Slavník, otec svatého Vojtěcha. V Kladsku prožil své dětství první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který je zde i pochován. Dominantou města je pevnost se systémem podzemních chodeb.
Historie
Prvotní raně středověká osada v místě dnešního města vznikla na jedné z větví Jantarové stezky. Do konce 10. století oblast i hrad údajně ležely v autonomním slavníkovském knížectví. Právě první písemná zmínka v Kosmově kronice o Kladsku z roku 981 souvisí se smrtí libického knížete Slavníka, otce svatého Vojtěcha. Kosmovu zprávu je však nutno chápat tak, že v jeho době bylo Kladsko součástí českého státu.
V 11. století bylo Kladsko předmětem sporů mezi Přemyslovci a Piastovci, kteří jej dokonce roku 1003 nakrátko opanovali. Kladským mírem, který byl uzavřen mezi českým knížetem Soběslavem I. a polským knížetem Boleslavem III. Křivoústým roku 1137 se Kladsko stalo natrvalo součástí Čech. Od konce 12. století začala v podhradí vznikat trhová ves obývaná Čechy, severně od dnešního náměstí vznikalo německé osídlení. Dalším impulsem ke kolonizaci byl příchod řádu Johanitů do Kladska roku 1169.
Kdy se z trhové vsi v podhradí stalo město nevíme přesně, neboť lokační listina se nám nezachovala. Někteří historici soudí, že se tak mohlo stát už roku 1223. První zmínka o kladském rychtáři pochází z 29. března 1275. Na kladském hradě řídili správu kraje královští purkrabí. Středověká lokace města mu dala půdorys, který byl s malými změnami zachován dodnes. V roce 1310 založili Johanité ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Za jeho působení přišli do Kladska Augustiniáni, kteří si založili klášter, jenž byl Arnoštem z Pardubic fundován.
Rozmach Kladska byl zastaven během husitských válek, k opětovnému rozvoji došlo za panování krále Jiřího z Poděbrad. Ten učinil roku 1458 hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku 1501 Ulrich von Hardeck. Období prosperity města ukončila až třicetiletá válka.
Té předcházelo období napětí mezi panujícím rodem Habsburků a protestantským Českým královstvím. Roku 1562 byla většina obyvatel luterány a převzali farní kostel. V té době ukončily ve městě činnost řehole františkánů a bernardinů (odnož františkánů). Z jejich klášterních budov se staly špitály a zahrady posloužily jako hřbitovy pro obyvatele předměstí. Na počátku třicetileté války stálo město na straně krále Fridricha Falckého. Až v roce 1622, bylo jako jedna z posledních povstaleckých pevností dobyto Habsburky. Kladský hrad byl při dobývání pobořen a tak bylo rozhodnuto o vystavění moderní pevnosti. Fortifikační práce provedl mezi lety 1680-1702 mistr Jakub Carove.
Po prohrané První slezské válce bylo roku 1742 Vratislavským mírem Kladské hrabství odtrženo od Čech a připojeno jako země s zvláštním postavením do Pruska. Pruský král Fridrich II. Veliký oceňoval strategickou polohu města, proto přistoupil k celkové modernizaci a přestavbě pevnosti. Ačkoliv během sedmileté války byla roku 1760 pevnost a s ní i město dobyty zpět habsburskými vojsky, muselo být Prusům vráceno roku 1763 na základě Hubertusburského míru. Naposled byla pevnost obléhána Napoleonovými vojsky roku 1807.
Mezi léty 1862–1905 byly vybudovány železniční tratě spojující město s Vratislaví (Wrocław), Waldenburgem (Wałbrzych), Chudobou (Kudowa) a s Ústí nad Orlicí přes Lichkov. Mezi léty 1864-74 byl vybudován velký nemocniční komplex v místní části Hassitz (Jurandów). V roce 1877 pozbylo město statutu pevnosti, což umožnilo svobodný stavební vývoj města. Mezi léty 1880-1911 byly zbořeny městské brány a většina hradeb. Město se začalo rozrůstat na jih, východ i západ.
V meziválečném období byly postaveny další čtvrti kolem Starého města a v roce 1939 čítá Kladsko 22 tisíc obyvatel. Během druhé světové války byl v pevnosti zajatecký tábor a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Na samém konci války bylo město opět prohlášeno pevností (Festung Glatz), která se měla bránit do poslední chvíle. Nakonec se tak nestalo a sovětská vojska obsadila město 9. května 1945 bez boje. Území bývalého Kladska spolu s městem připadlo rozhodnutím spojenců Polsku, ačkoliv si oblast nárokovalo z historických i národnostních důvodů Československo. Vznikl tak Československo-polský spor o Kladsko, který vysídlením Němců a Čechů a přílivem Poláků z východu skončil ve prospěch Poláků.

zdroj:wikipedie

Kategorie a štítky

Nastavení