Název

Karlova Studánka 2015

Popis

Karlova Studánka je lázeňská obec ležící v okrese Bruntál. Má 226 obyvatel, její katastrální území má rozlohu 46 ha, a se svou nadmořskou výškou 800 m n. m. je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu. Jen kousek odsud leží nejvyšší vrchol Moravy - Praděd. Rozlohou je druhou nejmenší obcí v České republice.
Historie
První historická zpráva pochází z roku 1554, jedná se o spisy o soudní při mezi městem Opavou a pány z Vrbna, kteří odváděli vodu z povobí Bílé Opavy do prostoru Suché Rudné kvůli těžbě zlata. Po porážce stavovského povstání roku 1620 připadl celý zdejší kraj řádu německých rytířů. Z doby krátce poté pocházejí první zprávy o využívání zdejších pramenů za účelem léčby. Roku 1778 si bruntálský měšťan K. Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel úspěšně léčit svou chorobu zdejší ohřívanou kyselkou. Díky tomu se tento způsob léčení na radu bruntálského lékaře začal šířit mezi nemocnými.[3] Ve stejné době byly prameny vyčištěny a ohrazeny zídkou. Až v 18. století byly provedeny na popud velmistra řádu Maxmiliána II. Františka profesorem von Welle první rozbory zdejší vody, ve kterých bylo objeveno velké množství minerálních látek. Tehdy byly vývěry vod zachytávány na zdejších rašeliništích. Prameny byly znovu upraveny (Maxmiliánův pramen) a roku 1785 došlo k založení lázní, když byly u pramenů postaveny dřevěné domky s vanami pro léčbu pomocí koupelí. Nově vzniklá obec, založená Maxmiliánem II. Františkem,[4] byla pojmenována Hin und wieder, což v překladu znamená „tam a zase zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, protože v místě nebyla možnost ubytování. Hosté se mohli ubytovat v nedalekém Ludvíkově a Malé Morávce. Nejdříve byly využívány ty prameny, které pramení v blízkosti dnešního hotelu Džbán. [3] Postupně však byla zahájena stavba lázeňských domů. V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen, který byl pojmenován po velmistru řádu Maxmiliánu II. Františkovi, který byl nejmladším potomkem Marie Terezie. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V letech 1782 – 1785 byl postaven správní dům, což je v současnosti nejstarší dochovaný objekt známý pod jménem Odra. Další dva domy byly postaveny v letech 1795 – 1800 a jednalo se o Věžový dům a Panský dům, dnešní Praděd.
Pitný pavilon
V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl po vnukovi Marie Terezie pojmenován Karlův. V letech 1802 – 1803 byl postaven Starý koupelový dům, kde je dnes pošta, do této budovy byla vedena ohřátá kyselka dřevěným potrubím. Roku 1803 byly lázně pojmenovány Karlova Studánka. Lázně se velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také objev Antonínova pramene roku 1812. Jeho název je odvozen od jména dalšího vnuka Marie Terezie. V 1. polovině 19. století bylo proto zbudováno několik budov. Roku 1824 to byl Hostinský dům, dnešní Bezruč, v letech 1824 – 1825 Pruský dům, kde dnes sídlí obecní úřad a škola, v letech 1832 – 1833 Knížecí dům, který slouží jako vyšetřovací ústav a roku 1834 Hinnewiederhaus, který se stal také sídlem národního výboru. V letech 1836 – 1837 byl postaven Lázeňský salón, který dnes slouží jako hudební hala, v letech 1842 – 1844 Nový koupelový dům, což je dnešní dům Opava, a v roce 1844 také Sloupový dům, ze kterého je nyní hotel Džbán. Lázně byly natolik proslulé, že se zdejší kyselka plnila do lahví a rozesílala do okolí. Původně se láhve plnily z Maxmiliánova pramene a od roku 1862 i z Vilémova pramene. Kvůli vysokému tlaku oxidu uhličitého však lahve praskaly a proto bylo od rozvozu upuštěno. Polovina 19. století znamenala největší rozvoj lázní. Proto byly dále stavěny domy. Budova současné mateřské školky byly postavena roku 1859 pod názvem Švýcarský dům. Rok 1862 přinesl objev Vilémova pramene. Také tento pramen má souvislost s Marií Terezií, protože byl pojmenován podle jejího pravnuka. V letech 1862 – 1863 byl postaven Struskový domek, později nazývaný Skleněný. Od roku 1870 se začalo v lázních užívat koupelí s přísadou odvaru ze smrkových větviček. Roku 1890 byla postavena vila Eugen, což je dnešní Šárka, vila Paula a Terasový dům, který je dnes nazýván Kamzík. V letech 1891 – 1893 byl postaven další lázeňský dům, který v současnosti slouží jako letní lázně. Ten byl ve své době jednou z nejmodernějších lázeňských staveb. Původně v něm bylo 21 kabin pro uhličité a rašelinové koupele, dvě odpočívárny, inholatorium, 2 místnosti pro vodoléčbu, sluneční lázně a bazén. Bazén byl později zrušen a až v roce 2007 obnoven. Na stavbu létníchch lázní navázala v letech 1893 – 1894 stavba vily Wilhelm, dnešní Vlasty. Koncem 19. století byla postavena budova U lesa a také pavilon Wilhelmsquelle, tedy dnešní Pitný pavilon, který je skutečným symbolem Karlovy Studánky. Roku 1905 byla postavena vodní elektrárna s náhonem a umělým vodopádem.
Slezský dům
V letech 1909 – 1913 byl ještě postaven Lotrinský, dnešní Slezský dům. V roce 1914 vyhořela vila Paula. Později bylo objeveno několik pramenů. Roku 1928 to byl pramen Bezejmenný, o rok později Trubačův nebo také Trubkový, který byl nalezen v padlém stromu, a o další rok později Norbert. Ve všech případech se jednalo o prameny z šachet hlubokých 10 – 20 metrů. V letech 1929 – 1931 vznikl Lázeňský hotel dnes nazývaný Libuše, který ukončil výstavbu zdejších budov. Poté co byla Karlova Studánka roku 1938 připojena na základě mnichovských událostí k Německu byl majetek řádu německých rytířů uloupen nacionálními socialisty. Během 2. světové války byly lázně často navštěvovány nacionálně socialistickými představiteli. Konaly se zde konference a porady. Až do konce války bylo území obydleno z velké většiny Němci, kteří byli po válce vystěhováni. 50. a 60. léta přinesla hydrogeologické průzkumy a velmi hluboké vrty. Do současnosti je z těchto vrtů využíván 126 metrů hluboký vrt S2A, ze kterého vyvěrá pramen Petr a také vrt S7 s pramenem Vladimír a hloubkou 117,8 metru. V roce 1987 byl zbořen Skleněný domek. V letech 1995 – 2001 prošly lázeňské budovy rozsáhlými rekonstrukcemi. V současnosti lázně patří státu a specializují se na léčbu onemocnění cest dýchacích a plic. K léčbě hojně napomáhá také zdejší horské klima. Dále se zde léčí pacienti s cévními nemocemi, s kloubními a páteřními obtížemi a pacienti po onkologických nemocech

zdroj:wikipedie

Kategorie a štítky

Nastavení