Pardubice & Kunětická hora 2014

Název

Pardubice & Kunětická hora 2014

Popis

Pardubice jsou statutární město na východě Čech a metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace. Leží ve východní části Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimky. S více než 89 tisíci obyvatel jsou desátým největším městem Česka. Sídlí zde okresní soud i pobočka soudu krajského, dále Univerzita Pardubice a v historickém centru je od roku 1964 městská památková rezervace. Pardubice jsou proslulé sportem, perníkem, Velkou pardubickou, Zlatou přilbou či železniční a leteckou dopravou. Území města obsahuje jako enklávu obec Spojil.
Dějiny
Kostel svatého Bartoloměje, znovuvybudovaný počátkem 16. stol.
První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrdil zdejší klášter cyriaků a kostel sv. Bartoloměje.
Pánové z Pardubic a Pernštejnové
Prvním vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Púta z Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili jeho synové Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn Arnošt z Pardubic byl prvním pražským arcibiskupem. Na scénu nastoupil šlechtický rod pánů z Pardubic, kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Arnoštova závěť z roku 1340 je prvním dokladem o existenci Pardubic jako města, přesněji jako poddanského městečka. Povýšení Pardubic na městečko se tedy uskutečnilo někdy v letech 1332–1340. V roce 1390 byla postoupena část panství Hanušovi z Milheimu. Dalším majitelem po jeho smrti se na začátku husitských válek stal Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad. Za husitských válek Pardubice pravděpodobně získal úchvatem moravský šlechtic Jan Hlaváč z Mitrova.
Pardubický zámek v polovině 19. století
V roce 1491 Pardubice koupil Vilém II. z Pernštejna, nejmocnější šlechtic tehdejšího českého království. Vedle zvelebování města a panství se pustil i do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu, jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali ve stylu renesančním. Tento historický unikát – přechod obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný Pardubický zámek – můžeme obdivovat dodnes. Pernštejnům vděčíme i za celé historické městské jádro s renesančním náměstím, malebnými uličkami a dominantou Pardubic – Zelenou bránou.
Veduta Pardubic, Jan Willenberg, 1602
Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v roce 1560 arciknížeti Maxmiliánu II. Habsburskému, nastal úpadek. Třicetiletá válka město ještě více zbídačila.
Kunětická hora
je hrad z počátku 15. století stojící na osamoceném výrazném stejnojmenném vrchu (307 m n. m.) v České tabuli nedaleko Pardubic. Tvoří dominantu Polabí. Oblíbené výletní místo obyvatel Pardubic i lidí ze širokého okolí. Z vrcholu hory je nádherný výhled do širokého okolí a za příznivých podmínek je možno vidět i vrcholky Krkonoš.
Historie
Teprve s husitskými válkami se o hoře pojednává v dějinách. Odtud 25. června 1420 vytáhl ozbrojený lid podobojí, vedený knězem Ambrožem na Hradec Králové, tehdy obsazený Zikmundovou posádkou, a dobyl jej. Po vyplenění blízkého Opatovického kláštera získal rozsáhlé církevní území včetně Kunětické hory husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který později v bitvě u Lipan roku 1434 stál v čele vítězné Panské jednoty. Diviš v roce 1423 zbudoval na Kunětické hoře hrad jako vojenské i správní centrum svého panství.
Po Divišových potomcích vlastnil hrad král Jiří z Poděbrad a jeho synové. Již tehdy byl hrad stavebně doplňován. V roce 1491 koupil Pardubice a kunětické panství s Kunětickou horou moravský velmož pan Vilém z Pernštejna. Za něho a jeho synů Vojtěcha a Jana byl hrad velkolepě přestavěn na mohutný dvouvěžový objekt, ale již roku 1560 byl Jaroslav z Pernštejna nucen celé pardubické panství i s Kunětickou horou odprodat královské komoře.
Hrad tehdy tvořila tzv. "dolní ohrada", předhradí a palácová část. Opevnění vytvářel zejména systém dělostřeleckých bastionů a šest bran spojených po obou stranách cesty ozubenou hradbou.
Za třicetileté války, 17. listopadu 1645, po marném dobývání Pardubic, švédský generál Torstenson Kunětickou horu dobyl a nechal hrad vypálit a pobořit. Přestože hrad byl velmi silně a na tehdejší dobu moderně opevněn, byl hájen jen velmi slabou posádkou čítající 28 mužů. Ta nemohla švédské přesile odolat.
Zkáza hradu však pokračovala jednak zanedbanou péčí, jednak lámáním kamene, zejména na jihozápadní straně, které v roce 1884 způsobilo zřícení části hradu. V roce 1896 pak oheň zničil budovy hospodářství v podhradí.

Období

Statistiky

  • 134 fotek
  • 0 se líbí

Fototechnika

Kodak Z612

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Pardubice & Kunětická hora 2014
Komentáře Přidat